Salát Waldorf (a studená kachna s omáčkou Cumberland)



První salát Waldorf se podával při otevření proslulého stejnojmenného newyorského hotelu (později Waldorf-Astoria) v roce 1893, a prý hostům chutnal natolik, že jej nazvali podle hotelu, a zařadili do jídelního lístku. Recept na něj ve své kuchařské knize The Cook Book by “Oscar” of the Waldorf v roce 1896 sepsal Oskar Tschirky, maître d'hôtel tohoto podniku. 

Dnes se do salátu z celeru a jablek obvykle přidávají další přísady, jako jsou hrozny (v Čechách tomu z nějakého nevysvětlitelného důvodu říkají hroznové víno) či vlašské ořechy. Ale podle původní verze byl velmi prostý - "nakrájejte jablka asi na půl palce silné kostičky, stejně tak celer, a dochuťte dobrou majonézou". Což u starých receptů není neobvyklé. Jídla byla z dnešního pohledu mnohdy jednoduchá, protože spousta surovin byla sezónní a jindy nedostupná, a majonéza nebyla něco vyráběné v továrně, co dostanete v Mekáči úplně ke všemu.

Já jsem se rozhodl přidat hrozny (ano, koupené mimo sezónu a bez pecek :D), ale jinak jsem se držel původního předpisu. Celer jsem nakrájel na malé kostičky, spařil, přidal asi dvě třetiny množství celeru jablek, a doplnil hrozny. Přidal jsem majonézu ochucenou několika kapkami citronové šťávy a hořčicí, aby bylo ovoce a zelenina obalené - a je to!



Vychlazený salát v létě hezky osvěží, ale je také skvělou přílohou ke studené pečeni od předchozího dne nebo od oběda. Já jsem si jej dal s kachnou. No a když už jsem měl kachnu, musel jsem si k tomu udělat omáčku Cumberland, která se ve Velké Británii ke studeným masům tradičně podává. K tomu jsem si dal lahodný Solaris, Výběr z hroznů 2019 z Vinných sklepů U Jeňoura. Do karafy, kterou mám za dvacku z vetešnictví, jsem jej nenalil proto, aby to na fotce vypadalo dobře, ale proto, aby se víno provzdušnilo, a plně se rozvinula jeho chuť. 


Tady je recept:

Kůra a šťáva z jednoho pomeranče
Kůra z jednoho citronu
50 ml portského
150 ml červeného vína
130 gramů brusinek
Lžíce moučkového cukru
Lžička strouhaného zázvoru
Lžička dijonské hořčice (nebo anglického hořčičného prášku)
3 lžíce rybízové zavařeniny

Pokud umíte obratně zacházet s ohebným nožem k filetování, skrájejte kůru z citrusů tak, aby na ní nezůstala bílý hořká slupka. Pokud ne, povařte napřed kůru ve vodě, aby ztratila hořkost. Ostatní suroviny smíchejte v kastrolku a vařte do zhoustnutí (zhoustne pak ještě při zchladnutí). Je užitečné uvařit si jí víc, a uskladnit ji v malých zavařovacích skleničkách jako když děláte zavařeninu. Vydrží dlouho buďto v lednici, anebo na chladném tmavém místě. Dobrou chuť!


Komentáře

Okomentovat

Oblíbené příspěvky