Jak jsem renovoval psychu po prababičce

Tady je stav na začátku, když jsem začal s odstraňováním laku.

Prababička zemřela už před dvaceti lety. A když jsem pak po nějaké obě byli na návštěvě u strýce a tety, kteří se o ni starali, zmínili se, že nábytek z její ložnice chtějí vyhodit. Tak jsme jej odvezli a uložili na půdu. Podle vzpomínek byl vyroben na míru na začátku 50. let v nějaké dílně v Rosicích u Brna, když se prababička s manželem stěhovali do nového domu. Skříně smrdí naftalínem, takže jsou nepoužitelné, a postel je příliš krátká a má příliš široké čelo, tak s nočními stolky leží na půdě dál, protože by v mém bytě zabírala příliš místa, a nevypadalo by to dobře. Ale když jsem se stěhoval, rozhodl jsem se opravit si psychu.

Ne, že bych s tím měl zkušenosti, ale říkal jsem si, že to zkusím. Příjemným zjištěním bylo to, že nádherná dýha nebyla nikde poškozená nebo porušená či zvlněná, byla ve skvělém stavu. Původní lak byl oprýskaný a světlý působením slunečních paprsků, a zrcadlo má pár fleků a šedivých míst, což mně nijak nevadí.

Dal jsem se do toho. Koupil jsem si brusný papír - nevěděl jsem, jaký budu potřebovat, a tak jsem vzal hrubý, jemnější a velmi jemný. Napřed jsem použil ten hrubý papír na odstranění laku, pak jemnější na přebroušení, a nakonec ten nejjemnější, aby byl povrch dokonale hladký. Zní to snadně, ale po večerech jsem to brousil asi deset dní. Nejtěžší bylo obrousit ty soklíky pod zásuvkami, a rohy, a pak důkladně odstranit prach z drážek, do kterých pak má přijít posuvné sklo. ;)

Psychu jsem chtě natřít lesklou lazurou v odstínu buku. Ale po nanesení první vrstvy jsem zjistil, že dřevo po nátěru ztmavlo. Netušil jsem, že se jedná o tmavou dýhu, protože původně byla dýha světlejší, a po odstranění laku úplně světlá, jak vidíte na fotkách. Ale prý se jedná o jakou si "lepší" dýhu z exotického dřeva, snad prý makasar. 

Takže jsem se do drogerie vydal znovu pro bezbarvý lak, a psychu natřel asi pěti vrstvami, vždy ráno, a pak večer, aby celý proces netrval příliš dlouho. Po čtvrtém nátěru jsem lak po zaschnutí mírně přebrousil tím nejjemnějším papírem, protože na něm byly vidět tahy štětky. Pak to bylo dokonalé. Oproti původní povrchové úpravě jsem se rozhodl, natřít některé části na černo, aby mně psycha ladila k posteli, která má také některé vyřezávané sokly černé. Černě jsem olemoval také zrcadlo. Použil jsem běžnou černou lesklou barvu na dřevo.

Původní úchytky byly z oranžového plastu v imitaci želvoviny, ale aby psycha ladila se zbytkem mojí ložnice, koupil jsem si kovové úchytky. Ty, které se prodávají v OBI a podobně vypadají hrozně lacině a vůbec najít nějaké nábytkové úchytky, které vypadají dobře, a nemají tu ohavnou "patinu" je téměř nemožné, ale nakonec jsem našel tento e-shop prodávající nábytkové kování, kde jsem si knopky objednal.

A tady je výsledek. Co říkáte? Na to, že jsem nikdy nic podobného nedělal, jsem spokojený. :)